I když to vypadalo, že se nám začíná už pomalu oteplovat tak v neděli ráno nás za okny čekala sněhová nadílka. Ve městě bychom si toho moc neužili a proto jsme se vydali do Moravského krasu, kde bylo vše krásně zasněženo a my jsme se mohli brouzdat přírodou a kochat se tou krásou. Udělali jsme si cca 3 hod. procházku kolem třech největších závrtů v Moravském krasu.

Provedla nás tam mini série, která se nachází nedaleko žluté turistické značky vedoucí ze Sloupu na Macochu nad Pustým žlebem.

Auto jsme zaparkovali ve Sloupě a odtud se vydali po žluté turistické značce k první keši (GC5E0AF) k závrtu Mešiny. Je to největší závrt v Moravském krasu o průměru 164 m, obvodu 637 m a tvoří ho více původně samostatných menších závrtů, ale je mělký a v současnosti hustě zalesněn. Sníženiny se nacházejí v lese hned vedle cesty lemované alejí. Tyto závrty komunikují se Sloupským koridorem Amatérské jeskyně ležící hluboko pod zemí západním směrem. Z pokusů o průzkum podzemí byla vykopána šachta 70m hluboká, ale k objevu prostor zde nedošlo .

Další keš (GC5E23C ) nás zavedla k druhému největšímu závrtu Dolina. Jeho průměru činí 166 m a obvod pak 521 m. V hloubce asi 100 metrů pod povrchem závrtu se nachází labyrint v okolí Černého dómu v Amatérské jeskyni. Dolina je skrytá za keři asi 50m východním směrem od stejnojmenného turistického rozcestí kam vede polní cesta.

K závrtu Městikáď nás dovedla poslední keš z mini série (GC5E25C ). Průměr kotlovitého závrtu je 106 m a jeho hloubka pod úrovní plošiny činí 16 m.

V roce 1934 se o průnik do předpokládaných podzemních prostor pokusil Karel Absolon. Průzkumná šachta, hluboká 50 m byla zničena požárem výdřevy. Pokud by k této nešťastné a dodnes nevysvětlené události nedošlo, byla by Amatérská jeskyně objevena o35 let dříve. Šachta směřovala do dnes známého Říceného dómu v Bludišti Milana Šlechty. Finální souřadnice bonusové keše nás zavedli nedaleko zelené turistické značky do míst, kde vzniká říčka Punkva .

Odtud jsme se vydali k rozcestí „Nad Pustým žlebem“ a vrátili se zpátky po červené k autu. Cestou nás doprovázel náš kamarád, který byl velmi dlouho dobu jeskyňářem a o tomto nádherném kraji znal téměř všechno. Díky tomu jsme měli možnost se dozvědět velmi zajímavé informace .Když jsme dorazili k autu tak začínalo hustě sněžit a měli jsme obavy, že bychom tady mohli uvíznout, protože v některých částech nejsou udržované cesty. Kdo tento kraj zná tak ví jak dokáže být zrádný a proto jsme se raději vydali zpátky domů a po cestě posbírali ještě kešky, které jsme neměli doposud odlovené.

No Comments

Post A Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..